Vítáme vás u čtvrtého dílu pořadu Život z vlastního pramene, který vytváří Tereza Ghose a klade otázky filozofce Anně Hogenové. Naším hlavním tématem je tentokrát informační věk a informační válka. Dotkneme se toho, čemu člověk věří a jak svou víru tvoří a jak vůbec vzniká vlastní názor. Pohroužíme se do fenomenologického vysvětlení závislosti a manipulace sociálními sítěmi. "Svět se stává technologickou pouští, kde vládne jedna vlna kulturnosti, která se tváří jako samozřejmost,” říká Anna Hogenová. Čím se člověk programuje? Které hodnoty dnešnímu člověku schází? Otevřeme téma výroby hodnot skrze digitální myšlení a zapátráme i po velké otázce etiky – smyslu zla ve světě.
Ve třetím díle pořadu Život z vlastního pramene si jeho autorka Tereza Ghose povídá s filozofkou, fenomenoložkou Annou Hogenovou především o významu slova svoboda v současném světě. Pátráme po tom, co je naše pravda a jak ji v hluku světa vyhmatat. Kdy a jak se ve světě angažovat a co si člověk potřebuje vybudovat uvnitř sebe sama, aby to mohl uskutečnit? Proč je důležité k sobě nechat přicházet smutky a veškeré zdánlivě nežádoucí emoce? Co je nám podsouváno a co skutečně přichází z našeho nitra? Rozjímáme o tématu nastavování vnitřních hranic a o tom, co je nám skutečně vlastní. Společně s Annou Hogenovou se necháváme nést proudem otázek, z nějž vyvstávají další a další naléhavá témata.
Ukrajina se v noci na čtvrtek 24. února stala terčem ruské vojenské invaze. Naplnil se scénář, kterému jsme v Evropě 21. století nechtěli uvěřit. Poté, co prezident Ruské federace Vladimir Putin uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny, spustil v zemi “speciální vojenskou operaci”. Ukrajina vyhlásila válečný stav. Vyhrocenou situaci napjatě sleduje celý svět, evropské i světové vlády jednají o tvrdých sankcích proti Rusku, lidé vyjadřují solidaritu s Ukrajinou prostřednictvím protestních happeningů, rozsáhlých hmotných i finančních sbírek, někteří chtějí pomoct tím, že půjdou do boje. Bude to ale stačit? Proč k ozbrojenému konfliktu dochází právě teď? Jak z něj vyvázne Ukrajina, Evropa, či samotný Putin? Mohou kartami zamíchat občané Ruska? Debata s bývalou dobrovolnicí OSN na Krymu Dagmar Ostřanskou, ředitelkou Českého centra v Kyjevě Radkou Rubilinou a odborníky na politickou a kulturní geografii Vladimírem Baarem a Vincencem Kopečkem.
Koncept Podnikání z pláže už řada diváků jistě zná. Jeho autorka Stáňa Stiborová se už několik let snaží své know-how předávat dál a inspirovat příznivce svobodného životního stylu, kreativce a podnikavce, kteří touží po změně, aby následovali své sny. Ona sama si svá přání plní a nic neodkládá na „až někdy“. To ale neznamená, že její životní cesta vypadá jako procházka růžovou zahradou. Jak se dá skloubit podnikání, cestování a výchova čtyř dětí? Jaký má Stáňa vztah k dnes tolik skloňované komfortní zóně? O svých vzestupech a pádech si povídala s Terezou Ghose.
Život postaru – v kičuánštině Ruku Samay. Tak se jmenuje komunita, ze které pochází Agustin Allpa Grefa, pokračovatel rodové linie léčitelů kmene Kičua z Ekvádoru. Jeho příběh nás nadchl, a proto jsme s ním pro vás připravili třídílný seriál, ve kterém se ponoříme hluboko do pralesa, do světa kmene Kičua. Tento kmen se vyznačuje velmi specifickým přístupem ke komunitnímu životu a udržování čistých vztahů uvnitř i navenek, z nějž bychom se všichni mohli lecčemus přiučit. Ve třetím díle našeho pozvolného zasvěcování do pralesní moudrosti vysvětlí Agustin význam živlů utvářejících svět uvnitř i kolem nás. Jak můžeme pracovat s jedinečným živelným mixem, který jsme dostali do vínku? Dozvíme se, proč je pro Kičuánce zásadní věnovat čas poznávání a fyzickému procítění jednotlivých živlů v přírodě a jak mohou různé praktiky jejich přijímání zároveň ukázat správnou cestu k opravdovosti, podstatě člověka. Jakou roli hrají při práci s elementy vztahy k rodičům, prarodičům a sobě samým?
New York je proslulý svou kuturní rozmanitostí a přitahuje kreativní duše z celého světa. Právě tam zastihla loňská první vlna pandemie koronaviru a následná karanténa producentku a kurátorku Nathaly Charriu a její uměleckou komunitu. Co jim nečekaná kulturní a společenská pauza dala a vzala? Pokud se má svět po covidu změnit, jakou roli mohou v této změně sehrát umělci? Co můžeme pro změnu k lepšímu udělat my všichni? Nathalyino vyprávění porovná se svými zkušenostmi z Londýna moderátorka Juliet Russell.
Život postaru – v kičuánštině Ruku Samay. Tak se jmenuje komunita, ze které pochází Agustin Allpa Grefa, pokračovatel rodové linie léčitelů kmene Kičua z Ekvádoru. Jeho příběh nás nadchl, a proto jsme s ním pro vás připravili třídílný seriál, ve kterém se ponoříme hluboko do pralesa, do světa kmene Kičua. Tento kmen se vyznačuje velmi specifickým přístupem ke komunitnímu životu a udržování čistých vztahů uvnitř i navenek, z nějž bychom se všichni mohli lecčemus přiučit. Ve druhém díle povídání s Agustinem a jeho ženou Míšou se vydáme k samotným kořenům pralesní moudrosti, a sice do dětství. Jak kičuánské rodiny předávají cenné životní zkušenosti a dovednosti dětem a jak rozpoznávají jejich individuální vlohy? Co má učení společného se světlem? Moderátorka Tereza Ghose se dotkne i ne vždy snadného překonávání vlastních hranic a také spojení člověka s přírodou, o níž obyvatelé pralesa dávno dobře vědí, že je dokonalá taková, jaká je.
Ekolog a evoluční genetik pohlavního a nepohlavního rozmnožování se ptá, k čemu máme sex, když zrovna tak dobře a s radostí by se dalo rozmnožovat bez sexu. Třeba za Polárním kruhem a tváří v tvář lednímu medvědovi.
Cesta do hlubin vlastní duše, jakkoli může být trnitá, je jednou z nejdůležitějších, které v životě podnikneme. Pokud chceme žít šťastný a naplněný život, je třeba otevřít se světu a všemu, co se o sobě dovídáme. Filozofii přitom můžeme vnímat jako nástroj, který nám pomůže ve světě nezabloudit a najít cestu k vlastnímu životnímu prameni. Filozofka Anna Hogenová je v novém šestidílném seriálu Meltingpotu průvodkyní všem, kteří se nebojí na chvíli zpomalit a zamyslet se nad otázkami provázejícími veškeré naše snažení, soužení, tápání i poznání. Nad zásadními otázkami života. Některé z mnoha takových otázek klade moderátorka Tereza Ghose. Každá fáze našeho života má svou nezastupitelnou roli, své potřeby, své otázky v nikdy nekončícím rozhovoru. Kdy a jak děti pociťují plnost bytí? Mění se jejich svět s dobou a potřebují ještě pohádky? Jak se zkušenosti nabyté v průběhu let přetvářejí v moudrost? Anna Hogenová ve druhém díle pohlíží na nejhlubší potřeby dětské duše, učení, výhry i prohry optikou zkušeností, vzdělání i vzpomínek na vlastní dětská léta.
Cesta do hlubin vlastní duše, jakkoli může být trnitá, je jednou z nejdůležitějších, které v životě podnikneme. Pokud chceme žít šťastný a naplněný život, je třeba otevřít se světu a všemu, co se o sobě dovídáme. Filozofii přitom můžeme vnímat jako nástroj, který nám pomůže ve světě nezabloudit a najít cestu k vlastnímu životnímu prameni. Filozofka Anna Hogenová je v novém šestidílném seriálu Meltingpotu průvodkyní všem, kteří se nebojí na chvíli zpomalit a zamyslet se nad otázkami provázejícími veškeré naše snažení, soužení, tápání i poznání. Nad zásadními otázkami života. Některé z mnoha takových otázek klade moderátorka Tereza Ghose. V prvním díle seriálu nebudeme cestovat daleko – ovšem jen zdánlivě. Budeme se vracet domů. Co se vám vybaví, když se řekne domov? Můžeme jej nalézt kdekoli, postupně jej budujeme, nebo si ho stále nosíme s sebou? Co má vztah k domovu společného s poznáním sebe sama?
Co je skutečně důležité? Hledání odpovědi na zdánlivě jednoduchou otázku se může protáhnout na mnohaleté putování. Pokud jste už odpověď našli, jděte za tím, co je pro vás důležité. Stojí to za to, míní lektorka jógy a osobního rozvoje Barbora Hu, která byla hostem Terezy Ghose. V rozhovoru se pozastavuje nad propojeností mnoha aspektů našeho vnitřního i vnějšího světa a nad krásou zrození člověka i knihy. Letos totiž vydala knihu zaměřenou na ženský aspekt ve spiritualitě, józe a tantře s názvem Polibek kobry, opatřenou magickými ilustracemi Kateřiny Žočkové. Jaký rozměr může do našeho života vnést tantrické učení a zvědomění každého kroku, který učiníme? Jak moc nás ovlivňují přírodní živly a jak je v sobě můžeme rozpohybovat sami?
S českou překladatelkou, výtvarnicí a spisovatelkou o tom, proč napsat autobiograficky laděnou knihu a co všechno nám přinášejí vzpomínky na mládí a dospívání v 80. letech minulého století.
Šel svou vlastní cestou a neměl to vůbec jednoduché. Zažil domácí násilí, utekl z domova, žil na ulici. Dnes inspiruje a motivuje zpěvák skupiny Gipsy.cz svou hudbou i další tvorbou malé i velké. Pojďte se setkat velmi osobně s Radkem Bangou v našem rozhovoru. Rozhovor byl natáčen 22. 11. 2021 ve spolupráci s British Council a Meltingpotu v Goethe-Institutu v rámci EUNIC projektu Ideas Yard: Talking about Europe. Více o projektu: Ideas Yard: Talking about Europe - Goethe-Institut Tschechien
V čem jsou William S. Borroughs nebo Jack Kerouac nadčasoví a v čem jsou inspirací překladateli, který je představil českým čtenářům? Překladatel a publicista Josef Rauvolf v rozhovoru vzpomíná na svá první setkání s jedinečnými osobnostmi americké beatnické literární scény a jejich texty. Svému kolegovi Petru Vizinovi prozradí, co právě čte, jak se udržuje v duševní kondici a co si myslí o současné české hudební publicistice.
V současnosti se často porovnávají pojmy jako poctivá novinařina versus fake news, tradiční nebo alternativní média, novinář a dezinformátor. Co to vlastně je poctivá, tradiční novinařina? Jak se dá poznat a jak se vytváří? Nad těmito a podobnými otázkami se zamyslí světový odborník na novinářskou etiku a investigativní žurnalistiku a dlouhodobý vice prezident pro globální kontrolu kvality CNN, Richard Grffiths.
Pokud chceme získat mladé lidi pro vědu, měli bychom o ní více mluvit. Podle polského fyzika Tomasze Rożka, který se proslavil jako autor vědecky popularizačních knih, bychom měli začít už ve školce. Jak se dá psát pro děti a jejich rodiče, aniž by se autor zpronevěřil seriózní vědecké práci? A jak se na to dívají jeho kolegové? Má věda své místo i na TikToku? Světem vědy a úskalími její popularizace provází český fyzik Martin Rybář.
Už naši předkové věděli, že hudba neslouží jen k tanci a poslechu. Vibrace zvuku mají úžasnou moc tvarovat a přetvářet hmotu, léčit naše tělesná i duševní zranění a dokonce zpětně uvolnit bolestivá traumata, která utrpěly generace před námi. Terapeutka a učitelka léčivých hlasových technik Jill Purce vysvětlí, jaká hudba je vlastně falešná, a nabídne ukázku alikvotního zpěvu. Nastal čas otevřít svůj hlas a prozpívat se ke kořenům.
Bleskový návrat Talibánu k moci a chaotický ústup Americké armády a ozbrojených sil jiných zemí z Kábulu sledoval v srpnu s úžasem celý svět. Co k událostem vedlo? Jde skutečně o porážku USA v Afghánistánu? A byla nejdelší válka v americké historii opravdu naprosto zbytečnou, jak o ní často hovoří světová média? Na otázky Tomáše Etzlera odpovídá Cedric Leighton, globální bezpečnostní expert a bývalý důstojník rozvědky amerického letectva.
Psaní nového románu o pandemii moru mu trvalo pět let. Jak se to téma zpočátku zdálo dnešní realitě vzdálené… S potěšením vám přinášíme rozhovor se světově uznávaným tureckým spisovatelem Orhanem Pamukem, nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Když se ho zeptáte na Istanbul, řekne vám, že nejlepší obraz získáte z jeho románů. Momentálně pobývá v New Yorku, kde přednáší na Kolumbijské univerzitě. Jak vnímá atmosféru v obou velkoměstech během pandemie? V rozhovoru s Petrem Vizinou kritizuje autoritářský režim v Turecku, zároveň ale obdivuje krásy oranžového města a vzpomíná na babičku, jejíž životní styl představoval elegantní souznění východu a západu – stejně jako jeho romány.
Měli ho za blázna, když odmítl předem vydlážděnou cestu a vydal se na vlastní pěst do (Nového) světa hledat vlastní hodnoty. Novinář, spisovatel a dramatik Tuvia Tenenbom jezdí po světě a mluví s lidmi. Také píše a píše dobře, mimo jiné proto, že dobře naslouchá a nesoudí. V rozhovoru s Petrem Vizinou vysvětluje, proč pracuje pod smyšlenou identitou a jak znamenitý je židovský humor.
Novinář, který pracuje v utajení. Tuvia Tenenbom je zároveň divadelní režisér, dramatik, spisovatel a zakládající umělecký ředitel Židovského divadla v New Yorku, kde žije. Dlouhé měsíce strávil na cestách po Německu, Izraeli, Spojených státech a naposledy Velké Británii pod smyšlenou identitou a dělal rozhovory s lidmi, které potkal. Z jeho zápisků vznikla veleúspěšná série knih, které nastavují zrcadlo společnosti v těchto zemích a jsou plné politicky nekorektního humoru, vtipných konverzací, ale i znepokojivých zjištění o tom, co si lidé opravdu myslí.
Jednoho nešťastného dne roku 1999 se třicetiletý skotský horolezec Jamie Andrew probudil z kómatu s amputovanýma rukama a nohama. Byl to jediný způsob, jak mu lékaři mohli zachránit život po strašném lezeckém incidentu. Ačkoli pro mnohé by ztráta končetin byla nepřekonatelnou překážkou, Jamie se v tom postupně naučil vidět příležitost. Dnes vychovává rodinu, opět zdolává horské vrcholy, nedávno absolvoval triatlon Ironman a jeho příběh inspiruje miliony lidí po celém světě.
Dokáže člověk vyrobit věc, která se bude rozhodovat stejně dobře jako člověk? A jak se pozná umělá inteligence, že je opravdu inteligentní? O světě umělé inteligence s profesorem Michalem Pěchoučkem, technickým ředitelem Avastu a vedoucím AI Centra FEL ČVUT o sofistikovaných programech, které za vás dokáží dopsat větu nebo vám pomohou koupit kolo, ale také o tom, o kolik pomalější by byl svět, pokud bychom neměli k dispozici umělou inteligenci.
Rozhovor s Mattem Jardinem, autorem knihy „The buddhist millionaire“, můžeme považovat za praktického průvodce na cestě ke smysluplnému životu. Zatímco spousta duchovně zaměřených knih se snaží čtenáře nasměrovat k nalezení ideální kariéry, Mattův přístup vychází ze zkušeností, které získal během pouti po Japonsku. Tehdy sepsal 9 kroků k tomu, aby člověk sám našel směr. Jeho kniha je určena všem, kteří se v práci cítí nespokojeni, aby se naučili ztišit mysl a naslouchat hlasu vlastního poslání.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Mediální konzultant Mike Chinoy se už přes 30 let specializuje na Asii a Tichomoří, dříve jako zahraniční zpravodaj CNN, nyní jako vědecký pracovník University of Southern California. Komentuje aktuální události v regionu pro CNN, Al Jazeeru, Voice of America a další média, poskytuje také poradenství v oblasti mediálních strategií. Školí krizovou komunikaci a management pro firmy, diplomacii, vědeckou obec i nevládní organizace. V neposlední řadě je Mike autorem několika reportážních knih. Za svou novinářskou práci obdržel ceny Emmy, DuPont a Peabody.
Manželský a vztahový poradce upřímně a vtipně o hlavním důvodu, proč se rozpadají manželství nejen v USA a jak pěstovat zdravé partnerské vztahy.
Nejznámější a nejzábavnější americký pastor, spisovatel a poradce pro spokojené vztahy Mark Gungor je duchovním představeným kongregace Celebration Church. Dlouhá léta působí také jako manželský poradce, což ho přivedlo k založení značky Laugh Your Way America!, jejíž náplní jsou motivační semináře pro manželské páry, pořádané po celém světě. Bývá oblíbeným hostem televizních pořadů a je jedním z nejžádanějších řečníků pro americkou armádu. Napsal knihu Laugh Your Way to a Better Marriage, která je založena na jeho dlouholeté poradenské práci pro manželské páry.
Naše civilizace už nikdy nebude taková, jakou jsme ji znali do roku 2020. Pomalu se hroutí a na jejích základech vyroste nová. Podle futurologa Bruna Mariona proměnu po všech globálních krizích ještě více urychlila pandemie Covidu. Jakým směrem se lidstvo po uzdravení vydá? Můžeme předvídat budoucnost, nebo ji dokonce ovlivnit? Možná je nejvyšší čas začít u sebe a změnit, s čím nejsme spokojeni. Na úsvitu nové éry se totiž kroky každého z nás nejen počítají, ale násobí. Moderuje Jiří Vicherek.
Vizionář a futurolog Bruno Marion se zabývá globálními trendy, inovacemi, proměnami světa a jejich předvídatelností. Pracuje především s teorií chaosu. Přednáší na prestižních konferencích a radí světovým lídrům, jak se zorientovat v dnešním chaotickém světě. Bruno dlouhodobě studuje východní i západní filozofie, je spoluzakladatelem Université Intégrale v Paříži, prostoru pro studium integrální filozofie, která tyto myšlenkové směry spojuje v jednotnou vizi. Jeho kniha Chaos – praktický průvodce je souhrnem inovací a vizí naší budoucnosti a také rádcem, jak nechat chaos a nejistotu pracovat ve svůj prospěch.
Meltingpot vám přináší rozmanité formy inspirace. Dnes je odvážný kněz Zbigniew Czendlik zpovídán Terezou Ghose. Zdá se, že moderní doba příliš nepřeje církvím. Ovšem jak sám Zbigniew vnímá roli církve a co je podle něj největší dar od Boha? Lze utéct před hříchy? A měl by se o to člověk vůbec snažit? Máme jinou možnost? Proč jsme vůbec tady? Abychom chodili do práce? Inu, nalili jsme si čistého vína a bavili se o umění vytvořit si tichý a klidný vnitřní prostor v hlučné a hektické době. V této zpovědi faráře se dovíte mnohé, včetně toho, co chce popřát dnešním lidem.
Zbigniew Czendlik je římskokatolický kněz polské národnosti působící v České republice. Mezi kněžími působí trochu jako zvláštní jev. Pohybuje se ve světě showbyznysu, jeho oblíbeným místem pro setkávání s lidmi je hospoda. Potrpí si na módu a ve volném čase hraje golf. Pravidelně vystupuje v médiích, je spoluautorem knihy Postel hospoda kostel a jezdí po Česku se stejnojmennou talk show. Aktivně se podílí na charitativních a sociálních projektech.
Jestliže epidemie covidu v České republice postavila už existující problémy do nového světla, pak to bylo jasně viditelné například ve školství, v distanční výuce. Úroveň vzdělání u nás stále hodně závisí na sociálním postavení rodiny, do níž se narodíme. Může covid nastartovat změnu v českém vzdělávacím systému? Kolik českých domácností se pohybuje na hranici chudoby? Proč populisté tak rádi vytvářejí vzor „běžného občana“ a proč se bojíme těch, kteří vybočují? Sociolog Daniel Prokop, zakladatel společnosti PAQ Research a autor knihy Slepé skvrny naznačuje, jakým výzvám bude česká společnost čelit v následujících dekádách a proč je sociologie tolik dynamická.
Univerzitní profesor James Kakalios učí fyziku jinak. V osmi letech ho okouzlil super rychlý hrdina Flash a od té doby je vášnivým sběratelem komiksů, hlavně těch o superhrdinech. Proto teoretické zákony fyziky vysvětluje na jejich příbězích a schopnostech. Jeho kniha The Physics of Superheroes se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do mnoha jazyků. James působí také jako konzultant filmových adaptací slavných komiksů a radí filmovým tvůrcům marvelovek.
V čem tkví tajemství úspěchu polské reportáže? Roky strávené psaním reportáží zúročila spisovatelka Martyna Bunda ve svých oceňovaných románech, jimiž mimo jiné vzdává hold rodnému kašubskému kraji. Kraji s vlastní historií i jazykem. Věří Martyna v budoucnost kašubštiny? Čemu věří jako žena, máma, spisovatelka? Proč strávila měsíc v klášteře a jak se jí žije v současném Polsku?
Kene Igweonu je divadelní vědec a instruktor Feldenkraisovy metody. Žije v anglickém Canterbury. Na akademické půdě se věnuje hereckému a jevištnímu tréninku, režíruje, spolupracuje také s divadly v Africe a jejích diasporách. Věří, že praktikováním a šířením Feldenkraisovy metody přispěje ke zlepšení veřejného zdraví a pohody. Jedná se totiž o metodu rozvoje, která využívá pohyb, dech a práci s vědomou pozorností ke zlepšení fyzických i duševních schopností člověka a kvality života.
S kůží na trh – doslova. Tak by se dala stručně popsat cesta dvou sympatických mladíků za úspěchem. Kvalitní kůže, poctivé řemeslo, vize a nadšení jsou jejich hlavními artikly. Václav Staněk, majitel obuvnické firmy Vasky, a Lukáš Matějček, který stojí za značkou Bagind, toho mají společného více než vkus a oko pro design.
Operace nesmí být dobrodružstvím, ale nudnou rutinou. Významný neurochirurg světového renomé tvrdí, že lidský mozek je nejsložitější a nejorganizovanější hmotou ve vesmíru, a jeho léčba proto vyžaduje zcela jiný medicinský a lidský přístup k nemocným. Přijde řeč na první operace i na ty nejnáročnější, a na pro leckoho překvapivé odhalení hudebního doprovodu, kdy aby panu profesorovi práce odsýpala a nemusel na sále trávit zbytečně víc času, nechává se při operaci pohánět valivým hardrockem skupiny Black Sabbath.
Jak se bývalý starosta Jablunkova dostane k psaní úspěšných detektivních románů z Trujkuntu, tedy česko-polsko-slovenského pomezí, kde se dějí divné věci a kde lidé hovoří originálním nářečím „po naszymu“. Jak dobře a rychle vyřešit vraždu, to v rozhovoru zajímá herce Roberta Mikluše alias strážmistra Topinku z televizního seriálu Doktor Martin.
Cestovatelka, specialistka na daleký sever Kamila Kielar strávila roky poznáváním přírody a výzkumem na Aljašce, v Kanadě i v Laponsku. Sama plula na kajaku vodami Britské Kolumbie, aby se setkala s „medvědím duchem“ – Baribalem bílým. Sama projela na kole zasněžený Yukon, Aljašku, Kamčatku, sama prošla slavnou Pacifickou hřebenovku. Na cestách poznala lovce, biology, rangery. Dvakrát byla nominována na Cestovatelskou cenu National Geographic.
Uznávaná česká fyzička, členka vědecké rady Přírodovědecké fakulty Univerzity v Hradci Králové, bývalá předsedkyně České fyzikální společnosti, jejíž je dnes místopředsedkyní, členka Předsednictva Jednoty českých matematiků a fyziků a předsedkyně Grantové agentury české republiky, která podporuje vědce působící v oblasti základního výzkumu v ČR. V roce 2015 obdržela od MŠMT cenu Milady Paulové v oboru fyziky.
Co čeká naši zemi, až bude zdánlivě nekonečná pandemie covidu minulostí? Je zřejmé, že nově vznikající česká vláda nebude mít na růžích ustláno. Rostoucí ceny energií, nucená pauza v automobilovém průmyslu a další negativní dopady covidové krize si vyberou svou daň – i doslova. Jak vypadají post-pandemické scénáře z evropské perspektivy? Co můžeme jako Evropané očekávat od nadcházejících měsíců a jak to ovlivní naši společenskou náladu? Budeme se vzájemně inspirovat? Hostem rozhovoru Tomáše Pancíře je rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, Danuše Nerudová.
Britský novinář Arkady Ostrovsky pracoval 15 let jako zpravodaj z Moskvy – nejprve pro časopis Financial Times a poté pro The Economist. V současné době je editorem pro Rusko a východní Evropu v londýnské redakci The Economist. Za svou knihu The Invention of Russia – From Gorbachev’s freedom to Putin’s war získal Orwellovu cenu 2016. Kniha ukazuje, jak země, která se osvobodila od sedmdesáti let sovětské totality, nyní ohrožuje svou budoucnost a jak mohou lidé, kteří odmítli komunistickou ideologii, přijímat státní propagandu. Čtenáře zve na fascinující cestu přes rušné post- sovětské Rusko a jeho transformaci.
Zkušená psychoterapeutka, učitelka meditací a metody Somatického prožívání Dhyani Maria Kovar vám přináší rozhovor, který je rozdělen na čtyři části. V první části se dozvíte, jak pracuje váš nervový systém. Druhá část bude více prožitková a Dhyani vás provede speciální meditací. Jde především o váš prožitek, právě proto vás třetí část této cesty zavede do prozkoumání vašeho dechu. V poslední části rozhovoru se s Dhyani ponoříte do jazyka smyslů a ukotvíte se ještě hlouběji ve svém těle. Přejeme vám příjemné i dobrodružné prožitky na cestě vaším vnitřním světem.
Jak se v Rusku vládne od dob zakladatele jednotného ruského státu Ivana III až po epochu Vladimira Putina? Jak důležitá byla a je pro mocenské procesy v Rusku byzantská tradice? Proč se autokratické metody ruského vládnutí neustále vracejí a obnovují? Dočká se největší země světa jednou skutečné svobody a demokracie? Na takovéto otázky odpovídá světoznámý ruský historik Andrej Zubov.
Novinář a dokumentarista Ben C. Solomon byl devět let zahraničním zpravodajem New York Times na Středním východě, aby referoval o povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii. Od té doby se problémům na Středním východě věnuje systematicky, mapuje také události v Africe a bývalých zemích Sovětského svazu. Natáčel například o válce v Sýrii, slonovinovém pytláctví a epidemii eboly v Africe či o konfliktu na Ukrajině. Za svou práci získal řadu ocenění včetně Pulitzerovy ceny pro tým za mezinárodní zpravodajství.
Meltingpot vám přináší rozhovor se skvělou psychoterapeutkou, zkušenou lektorkou meditací a učitelkou metody Somatického prožívání Dhyani Marií Kovar. Tereza Ghose ji navštívila v jejím pražském domě, aby si povídaly o její podivuhodné cestě životem. Dhyani měla vždy touhu objevovat, čím nebo kým vlastně je. V 6 letech začala s bratrem experimentovat s prožitky blízkými smrti, na kterých si vytvořila návyk. Nehoda s koněm pak zapříčinila ztrátu paměti, která se naštěstí vrátila. Později odjela Dhyani do Indie, kde strávila 10 let, a z toho 3 roky v komunitě kolem velkého učitele Osha. Jaký pro ni byl život v Puně? Jak prožívala Oshovu smrt a co by mu dnes řekla, kdyby se s ním mohla potkat? Dhyani dokonce vedla v Anglii internátní školu postavenou na oshových principech. Dnes navazuje na všechny své předchozí zkušenosti a provádí workshopy zaměřené na somatické dýchání, somatické prožívání a meditační techniky. Také se můžete zúčastnit otevřených sezení, při kterých Dhyani využívá jakoukoli vhodnou metodu. Zaujalo vás to? Chcete vědět více, nebo si dokonce prožít ochutnávku její práce? V rámci naší konference se můžete těšit na online workshop, který jsme pro vás s Dhyani připravili. Slovy Osha: „Každý nechť nalezne své vlastní světlo.“
Simon Broughton je filmař a hudební publicista, šéfredaktor prestižního magazínu Songlines. Do Česka poprvé zavítal jako student a od té doby se často vracel za prací v novinách, rozhlase, televizi, nebo jen tak pro radost. Napsal spoustu článků o české, polské, maďarské a rumunské hudbě.
V minulém roce se objevily na českých knižních pultech hned dvě biografie zabývající se životem a dílem významného a také značně kontroverzního česko-francouzského prozaika a esejisty Milana Kundery. Autorem životopisů jsou francouzský novinář Jean-Dominique Brierre a česko-americký spisovatel Jan Novák. Rozhovory s nimi osvětlují, proč se do biografií pustili a odkud se jim dařilo získávat informace o spisovateli, který je mimořádně opatrný na své soukromí a neposkytuje rozhovory. Dozvíme se, jestli biografy při nelehké práci něco překvapilo, co se dověděli také sami o sobě a jaké místo zaujímá Kunderova biografie v kontextu jejich dalšího psaní.
„Cestovat časem a prostorem, aktivně tvořit budoucí situace nebo měnit něco, co se už v minulosti stalo, komunikovat s lidmi, kteří se už mezi námi nenacházejí tělesně, se zvířaty, prostě se vším, není nic výjimečného, ale základní vybavení nás všech,“ říká Jana Barylov. Nikdy jsme nebyli bezmocní, primitivní nebo nevědomí, naším jediným omylem bylo, že jsme si to před několika tisíciletími nechali namluvit.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Meltingpot vám přináší jedinečný prožitkový workshop, ve kterém vás Girish provede otevíráním vašeho vlastního hlasu. V této ochutnávce si můžete vyzkoušet utvořit svůj vlastní posvátný tón, zazpívat si mantru a uvolnit se do rezonance zvuku uvnitř i okolo sebe. Nalaďte se do pradávné i současné léčivé melodie. Uvolněte svůj dech.
Meltingpot vám přináší nahlédnutí do světa eklektického umělce jménem Girish, který má kořeny nejen v jazzu, ale také v posvátné hudbě a world music. Bubnovat se učil od největších mistrů jako Babaji, Jagadish nebo Swapan Chaudhuri. Svět manter prozkoumal do hloubky při pobytu v ášramu, kde strávil 5 let. Pak vystupoval a nahrával s velkými jmény žánru „yoga music“, mezi kterými nechyběli Krishna Das, Wah!, Dave Stringer, Donna De Lory, Thomas Barquee, Snatam Kaur, Shanti Shanti, Steve Ross, Swaha a Rasa. Jak se Girish dívá na dnešní svět, na svou blízkou i globální rodinu? Jak vnímá svou životní roli? Tereza Ghose se v tomto rozhovoru ptá mimo jiné na sílu mantry a co to vůbec pro Girishe mantra je. Může nám mantrování pomoci v něčem praktickém, kromě toho, že nás uklidní? Girishova odpověď zní jasně: „Ano, mantrování pomáhá na fyzické, psychické, emoční i energetické úrovni.“ Teorie je velmi zajímavá, ale nic nepředčí vlastní zkušenost. Proto pro vás Tereza a Girish připravili také speciální workshop o mantrách – kde jinde než na platformě Meltingpot.
Jste připraveni převzít plnou odpovědnost za své zdraví? Chtěli byste mít neustálý přehled o svém zdravotním stavu a k lékaři chodit preventivně? Pokud si nejste jisti, je tady ještě konkrétnější otázka: Líbilo by se vám, kdyby se průměrná délka našeho života ve zdraví, tedy bez léků a bolesti, zvýšila o 5 let? To má v plánu český lékař, známý díky svým misím s Lékaři bez hranic, který představuje svou vizi budoucnosti v oblasti péče o zdraví.
Připravili jsme vám praktickou online ochutnávku propojení se s vaším tělem prostřednictvím spontánního pohybu. Působivý učitel, terapeut a certifikovaný lektor metody Strukturální integrace dle Hellera (Hellerwork Structural Integration) a Meditace tance pěti rytmů (5 Rhythms Movement Meditation) Erik Iversen vás naladí na váš dech a pomůže zastavit věčně neklidnou mysl. V bezpečí svého domova si budete moci prožít, jak chutná, když se veškerou vnitřní pozorností zaměříte na své tělo v pohybu. Dovolte si plynout.
Odhalování dezinformací a obrana proti nim je často obtížná a drahá, ale je možná. Ve světě roste počet společností, které se identifikací dezinformací a bojem proti nim intenzivně zabývají. Jednou z nich je Lead Stories, kterou v Los Angeles spolu se zkušenými novináři a „technologickými génii“ založil dlouholetý novinář CNN Alan Duke. V rozhovoru s Tomášem Etzlerem popisuje první linie boje s dezinformacemi a jak se proti nim bránit.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Zveme vás k rozhovoru s působivým učitelem, terapeutem a certifikovaným lektorem metody Strukturální integrace dle Hellera (Hellerwork Structural Integration) a Meditace tance pěti rytmů (5 Rhythms Movement Meditation). Erik Iversen zasvětil celý svůj život praktickému zkoumání přirozeného a léčivého pohybu v propojení s primárním rytmem uvnitř nás. Vede workshopy a taneční dílny po celém světě. Tereza Ghose se Erika ptá na to, jakým způsobem se vrátit k vlastní citlivosti a vnímat, jaké to je plně se opět vtělit do svého těla a užívat si v něm vědomou přítomnost. Vnitřní i vnější rytmy jsou velkými tématy tohoto rozhovoru. Může se každý člověk naučit plně se propojit se svým tělem a pohybem? Proč je pro nás tak moc důležité nalézt svou vlastní pohybovou přirozenost? Zaposlouchejte se do tohoto nevšedního povídání celým svým tělem.
Čím byla druhá světová válka pro Polsko? Rozhovor s historikem Grzegorzem Berendtem, ředitelem Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Druhá světová válka změnila národnostní složení Polska. Jak se žilo v Polsku před a po válce? Jaké mechanizmy fungují v situaci ohrožení života?
Erik Iversen je kreativní průvodce praxí přítomnosti, který se už 30 let věnuje tanci a vědomé práci s tělem a vyučuje metodu Tance 5 rytmů. Zároveň působí jako terapeut strukturální integrace dle Hellera (Hellerwork Structural Integration). Propaguje důležitost uvědomění si vlastního těla, pocit přítomnosti. „Dýchat – hýbat se – milovat – to je klíč,“ říká.
Expert na zpravodajské služby, terorismus a bezpečnost Joseph Wippl strávil pětatřicet let ve vedoucích funkcích CIA v Evropě a v Latinské Americe. Dnes přednáší mezinárodní vztahy na Boston University a publikuje o zpravodajských službách, národní bezpečnosti a terorismu, zabývá se problematikou imigrační krize a důležitosti transatlantických vztahů pro celosvětovou bezpečnost. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné medaili za práci pro CIA, Hugh Montgomery Award a také Kříž za zásluhy Německé federální republiky.
Potírání lidských práv a svobod zůstává jedením z nejpalčivějších světových problémů. Přestože vraždění, mučení nebo bezdůvodné věznění obyvatel stále dominuje v zemích jako Čína, Severní Korea nebo Etiopie, lidskoprávní situace se podle mezinárodní organizace Human Rights Watch zhoršuje i v demokratickém světě, např. V USA, Maďarsku nebo Polsku. Generální ředitel HRW Kenneth Roth hovořil o současné globální lidskoprávní situaci s Tomášem Etzlerem.
Chtěli byste mít babičku uloženou na USB disku? To se pravděpodobně nestane, protože budou existovat sofistikovanější média, nicméně vize digitalizované lidské mysli je podle německého transhumanistického filozofa Stefana Sorgnera naprosto reálná. Stejně jako možnost vylepšovat genetickou výbavu člověka. Transhumanismus se zabývá využíváním technologií k tomu, abychom zvýšili šanci, že překonáme hranice našeho lidství. Jenže co naše etické hranice? „Musíme pochopit, že jako bytosti jsme odjakživa kyborgové,“ říká profesor Sorgner, který vidí posthumanismus jako nedílnou součást budoucího vzdělávání. V rozhovoru s Jiřím Vicherkem otevírá své filozofické obzory i nový úhel pohledu na člověka.
Veterán US Air Force Cedric Leighton působí po 26 letech strávených u zpravodajské služby letectva jako vojenský analytik CNN a stojí v čele poradenské společnosti Cedric Leighton Associates, zaměřené na kyberbezpečnost. Podporoval klíčové bojové operace na Středním východě, kam sám pětkrát vycestoval. Zpravodajský systém, který v tamních podmínkách vytvořil, se používá dodnes. Je držitelem řady ocenění a vyznamenání za obranu Spojených států.
Svůj život zasvětila Scilla Elworthy boji za mír. Stála u zrodu mnoha mírových projektů, radí světovým lídrům a zasazuje se o větší vliv žen na mezinárodní společenské scéně. Nesmírně charizmatická žena, třikrát nominovaná na Nobelovu cenu míru, je také autorkou úspěšné knihy The Business Plan for Peace. Scille naslouchali mimo jiné Peter Gabriel, Desmond Tutu a Richards Branson během zakládání organizace The Elders. V roce 2014 spoluzaložila organizaci Rising Women Rising World, která sdružuje ženy úspěšné ve veřejném životě.
Francouzský spisovatel Laurent Binet hovoří především o svém nejnovějším románu Civilizace, který je zjednodušeně řečeno provokativním, ale zároveň velmi zábavným pokusem o vytvoření alternativních dějin evropského kontinentu. Binet popisuje, jak kombinoval fakta s fikcí, vypráví o způsobu svého psaní a zajímavé práci v terénu. V rozhovoru zazní, co spojuje tuto knihu s jeho staršími texty, obzvlášť románem HHhH, jehož tématem je protifašistická operace Anthropoid, která se uskutečnila za druhé světové války v Protektorátu Čechy a Morava. Binet mluví taktéž o svém vztahu k České a Slovenské republice a zmiňuje i důvody, proč se zabývá překladem české poezie do francouzštiny.
Dnes už legendární etnograf, cestovatel, spisovatel a indiánský náčelník Miroslav Stingl osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v mnoha knihách. Navštívil 152 zemí, podnikl 14 cest kolem světa, dokázal se domluvit 17 jazyky. Jeho materiál vydal na neuvěřitelných 43 knih, věnovaných zejména původním obyvatelům Ameriky, Austrálie a Oceánie, byl jedním z vůbec nejpřekládanějších a v cizině nejvydávanějších českých autorů. Z jeho rozsáhlého obrazového materiálu vznikly dva televizní seriály. Miroslav byl čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú (Kickapoo), kde získal své indiánské jméno Okima – v překladu „Ten, který vede“. Náčelník zemřel v roce 2020 v nedožitých 90 letech.
Zkrotili jsme oheň, později i elektrický proud, rozsvítili jsme planetu. Teprve v posledních letech se ale dovídáme, jak zásadní význam má pro kvalitu našich životů tma. Ve světle nových informací o světle se znovu učíme správně spát. Odborník na světlo i tmu, vynálezce a spisovatel Hynek Medřický si stojí za tím, že osmihodinový spánek není mýtus. V rozhovoru Filipa Košťálka upozorňuje na zásadní úskalí přemíry světla, které na nás i v nočních hodinách září z pouličních lamp, obrazovek a displejů. Zároveň radí, jak dopad světla na naše tělo i mysl zmírnit a vyhnout se únavě přes den.
Augusto Pessoa je brazilský novinář, fotograf a filmař, příznivec komunity União de Vegetal. Jedná se o iniciační křesťanskou větev, která čerpá moudrost z amazonského pralesa a pracuje s užíváním bylin. Augusto se zabývá účinky a významem byliny, jejíž obliba v posledních letech roste i v Evropě – ayahuasky. V jihoamerické kultuře má totiž její užívání moc propojit člověka nejen s jeho vnitřním já, ale i se silou, která nás stvořila.
Indický informatik Sugata Mitra se vypořádává s největším problémem vzdělávání — nejlepší učitelé a školy nejsou tam, kde je jich potřeba nejvíce. Sugata žije v Anglii a působí jako profesor vzdělávacích technologií na School of Education, Communication and Language Sciences, která je součástí Newcastle University. Zkoumal chování dětí a zjistil, že vrozený smysl pro učení roste, když je dětem poskytnuta volnost při prozkoumávání internetu v malých skupinách. V sérii experimentů poskytoval dětem přístup k internetu a dosahoval výsledků, které revolučním způsobem mění to, jak smýšlíme o učení. Děti mohou podle něj bez ohledu na původ nebo jazyk kvalifikovaně hledat odpovědi na „velké otázky" odvozováním racionálních, logických závěrů ze svých výzkumů.
Několikanásobný republikový mistr juda, bohemista a autor hororových povídek přibližuje, jak se dostal k napsání severské kriminálky v českém stylu, odehrávající se v Beskydech.
Řešení pro udržitelné zemědělství, podnikání či bydlení máme na dosah ruky, přesto jsou u nás stále málo využívaná a mnohdy nedostupná. Jak můžeme zmírnit projevy klimatické krize a začít přijímat ekologická opatření, dokud pro nás nejsou zároveň ekonomická? Ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková věří, že cesta Evropy k zelenější budoucnosti je schůdná a prvním krokem je dobrý, komplexní plán. Jedním z takových plánů je European Green Deal, který si klade za cíl transformovat EU v moderní ekonomiku účinně využívající obnovitelné zdroje. Nebo je už pozdě? Pokud bude veřejnost volat po zelených systémových řešeních stejně hlasitě, jako to dělají odborníci nebo ekologické organizace, máme ještě šanci leccos změnit.
Poněkud kontroverzní americký umělec a vědec Joe Davis je jedním z průkopníků oboru Biomedia. Vědu a umění považuje za dvě neoddělitelné součásti celku. Byl to on, kdo nakódoval 50 000 stránek anglické Wikipedie do genomu jabloně a naučil bakterie E.coli poslouchat hudbu. Joe působí ve výzkumném týmu oddělení biologie v Massachusetts Institute of Technology (MIT) a v laboratoři na harvardské lékařské fakultě. Jeho práce rozvíjí jedinečnou synergii vědy a umění, která otevírá nové úrovně obou disciplín a položila základy disciplíny nové, tzv. Bioartu, tedy vědomé práce s živými tkáněmi, popřípadě s jejich genetickým či kybernetickým vytvářením a upravováním. Životní dráhu Joea Davise dokumentuje film Heaven + Earth + Joe Davis.
Český Američan Milan Zelený se dlouhodobě objevuje na prvním místě nejcitovanějších českých ekonomů. Je zastáncem kapitalismu svobodného (ne volného) trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice. Specializuje se na oblasti strategie, řízení znalostí, Soustavy řízení Baťa, multikriteriálního rozhodování, produktivity práce a systémů podnikového řízení. Je emeritním profesorem na Fordham University v New Yorku, působí také např. na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je autorem téměř 500 odborných publikací v angličtině, zakladatelem a šéfredaktorem časopisu Human Systems Management a autorem řady knih v češtině i angličtině.
Odhalila karanténa skryté vady našich vztahů, nebo nás docela přirozeně uvrhla do ponorkové nemoci, s níž se dá pracovat? Zdá se, že zájem o partnerské poradenství stoupá. Terapeut Honza Vojtko současnou tendenci rozhodně vítá. Co máme dělat, když nám to doma trochu skřípe? A je to náročnější, když je nás ve vztahu víc než dva?
Dva týdny před sametovou revolucí se v polské Vratislavi konal Festival nezávislé československé kultury. Na něm se měli možnost setkat českoslovenští disidenti, aniž by měli za zády veřejnou bezpečnost. Jak festival probíhal a jaký měl význam pro středoevropský prostor, vypráví jeden z jeho spoluorganizátorů.
Meik Wiking je muž, který učí lidi, jak žít Hygge. Vědecky se zabývá štěstím a jeho podstatou, v Kodani vede Institut pro výzkum štěstí a jeho knihy Hygge a Lykke obletěly svět. Tajemství nejšťastnějších lidí hledá napříč kontinenty, cestuje, o štěstí často přednáší a jeho poselství tak získává ohromnou popularitu. Pravidelně zveřejňuje výsledky svého výkumu, publikoval již ve více než 500 různých médiích, včetně The Washington Post, BBC, The Times nebo The Guardian.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Diskuze šéfredaktora Reflexu Marka Stoniše s ekonomem a bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem.
Číst, číst a zase číst – to je podle autora hororů základní předpoklad tvůrčího psaní. Nizozemský spisovatel Thomas Olde Heuvelt popisuje svou cestu od prvních strašidelných příběhů ke Stephenu Kingovi, a nakonec k vlastním románům, za něž získal významná literární ocenění. Jeho nejnovější kniha s názvem Echo nabízí víc než jen mrazivé dobrodružství pro otrlé...
Od turbomoštu k Baru, který neexistuje, a přes Super Panda Circus k hotelu Anybody a vždy s pokorou, sakra! Brněnský podnikatelský fenomén a jeho Lidi z Baru.
Zázraky uzdravení nejsou náhody. Živým příkladem zázraku uzdravení je Clemens Kuby. Po pádu z výšky 16 metrů byl příčně ochrnutý. Dnes opět chodí, přestože má přerušenou míchu. Ze své zkušenosti vyvinul metodu, pomocí které se může každý uzdravit sám.
Etický přístup už není pro firmy kosmetickou záležitostí – z dlouhodobého hlediska je to základní předpoklad úspěšného podnikání. Stane se etické a zodpovědné chování v byznysu samozřejmostí? Pokud ano, za jakou cenu? Německý ekonom Matthias Fifka se zamýšlí nad překážkami odpovědného podnikání v globalizovaném světě.
Německý dokumentarista Clemens Kuby je živým příkladem zázraku spontánního uzdravení, na jehož základě vyvinul jedinečnou metodu mentálního léčení. Je nositelem řady filmových cen a autorem několika knih, které vyšly také v českém překladu. Společně se svou ženou Astrid založil Evropskou akademii pro procesy samoléčení, která je odrazovým můstkem pro ty, kdo se chtějí naučit vyléčit se vlastními silami.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Tanec je její celoživotní láskou. Říká o něm, že má moc měnit lidi. Caroline Carey je lektorkou extatického tance, akreditovanou lektorkou Tance 5 rytmů, školy Movement Medicine (Léčba pohybem) a tvůrkyní své vlastní metody, tzv. Middle Earth Medicine, která člověka provede devíti fázemi práce s duší. Caroline je zároveň matkou šesti dospělých dětí a autorkou několika inspirativních knih nejen o tanci.
Většina lidí vlastně neví, co jsou peníze. Nástroj zla, základní pilíř dnešní společnosti, nebo snad obojí? O světě rozhodují částky, které nikdy nikdo neviděl. Podobně je to s dalšími neviditelnými věcmi, které zcela zásadním způsobem určují náš život – právo, demokracie, vztahy či informace. Co se stane, až i my přestaneme existovat fyzicky a naše digitální duše opustí tuto planetu? Budeme konečně spokojení?
Tomáš Sedláček je mezinárodně uznávaný ekonom a vysokoškolský pedagog, člen Národní ekonomické rady vlády. Dříve pracoval jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Fórum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací. V současné době pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Přednáší filozofii a ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a hostuje na dalších univerzitách. Ve svých článcích, mediálních vystoupeních i knihách dokáže poutavě, čtivě, a přitom navýsost erudovaně podat ekonomická témata a zaujmout široké publikum.
Debashish Bhattacharya je nejen výjimečný muzikant, ale také průkopník nového hudebního stylu, který vnesl do tradiční indické hudby zvuk speciální slide kytary. V našem rozhovoru se vrací do doby, kdy začal experimentovat a propojovat západní a východní hudební prvky. V tradičním prostředí musel o uznání bojovat, ale jeho nový styl se uchytil a jeho techniku se dnes učí hudebníci po celém světě. Debashish ukáže, jak se vyučuje indická hudba, a také jedinečný nástroj, na který sám hraje.
Debashish Bhattacharya je virtuózní kytarista, jemuž se klaněli velikáni jako Bob Brozman, Jerry Douglas, Derek Trucks nebo John McLaughlin, který ho dokonce považuje za jednoho z technicky nejbrilantnějších kytaristů všech dob. Jako první rozezněl klasické indické ragy kytarovými strunami a otevřel tím cestu do Indie Beatles a generaci hippies, v pouhých čtyřiceti letech získal titul Pandit, což znamená všemi respektovaný mistr. Spolupracoval s Ravi Shankarem, nahrával a koncertoval se skupinou Shakti a s mnoha americkými a evropskými kytaristy. Dvakrát byl nominován na Grammy, zvítězil v anketách BBC Awards for World Music a magazínu Songlines, obdržel zlatou medaili od indického prezidenta a další ocenění.
Celá Evropa se momentálně potýká s bytovou krizí. Zajistit finančně přijatelné bydlení pro všechny obyvatele je výzva, kterou jednotlivé země překonávají různým způsobem, ale nikdy ne lehce. Lidé se dovolávají řešení u vlády, záleží však i na tom, jak (zda) pracuje soukromý sektor ve prospěch občanů, komunit, a samozřejmě svých akcionářů. Na bytovou problematiku se dnes podíváme očima třetího největšího evropského pronajímatele, firmy Heimstaden, která se během několika posledních let rozrostla napříč kontinentem a zajistila dostupné bydlení pro čtvrt milionu Evropanů. Co v praxi znamená „přátelské bydlení“ a jaké jsou možnosti řešení bytové krize? Stuart Maister se v rozhovoru s Helge Krogsbolem, provozním ředitelem a zástupcem generálního ředitele společnosti Heimstaden, pokusí nastínit, jak se v příštích letech změní způsob našeho života.
Jako ekonomický vyjednavač radil John Perkins čelním představitelům americké vlády, jak využívat přírodní a lidské zdroje rozvojových zemí světa. Prozření v roce 1980 jej postupně změnilo v duchovní a intelektuální autoritu. Publikuje a přednáší na univerzitách o nových formách ekonomiky a ekologicky udržitelných a sociálně spravedlivých společnostech, vydal bestseller Zpověď lovce ekonomik (Confessions of an Economic Hit Man). Patří také k uznávaným expertům na šamanismus 21. století.
Spisovatelka, překladatelka a držitelka ocenění Magnesia Litera v novém románu Srdce Evropy sice předkládá fiktivní dialog současné mladé ženy a moravské venkovanky žijící ve Vídni za císáře pána, nicméně vychází z pozoruhodných pamětí své prababičky, která ji přivedla k hledání míst, kde všude se může nacházet srdce.
Daniel Sonic Rojas je mistrem Evropy v Ultimate Bboy Session a vicemistr světa v Breakdance. Proslavila ho jeho kreativita a individuální způsob, jak vyprávět příběhy prostřednictvím tance. Vystavěl na tom svůj vlastní styl s názvem Embodied Dance, který integruje různorodé taneční a pohybové techniky – latinskoamerický tanec, moderní tanec, breakdance, jógu, capoeiru, parkour a další. Výsledkem je nejen jedinečný způsob sebevyjádření, ale i fyzické, energetické a emocionální uzdravení.
Lidé raději pomáhají pejskům a kočičkám bez domova než lidem ve stejné situaci. Bezdomovectví, které je spojeno se špínou a nouzí, nás děsí, konfrontuje nás s něčím nepříjemným. Jak pomoci lidem s extrémně složitými osudy, kteří ne vždy za pomoc poděkují?
Přestože ji často ani nevnímáme, hudba ve filmu vytváří celou atmosféru a je naprosto zásadní složkou celého prožitku, který v nás po jeho zhlédnutí zůstává. Americký hudební skladatel s českými kořeny Fil Eisler se rozhodl jít za svou vášní a vyměnit své místo na slunci po boku Robbieho Williamse za místo ve filmových titulkách. A rozhodně toho nelituje. Na jaké výzvy na své klikaté cestě z Prahy do Hollywoodu narazil? V rozhovoru s Juliet Russell se přiznává i k tomu, jak dlouho pořádně neuměl noty.
Devakant je všestranný umělec, skladatel, multiinstrumentalista, malíř a sochař, který byl přítelem a osobním flétnistou Osha. Dnes žije v Chile, koncertuje, vede workshopy a vystavuje svá díla v Evropě a Jižní Americe. Celý život se Devakant zabývá hudbou s meditativním přesahem, kterou studoval od těch nejlepších mistrů hudby i meditace. Osho jej sám zasvětil do meditativní hudby a léta s ním žil ve společném domě. O své bohaté hudební i duchovní cestě plné disciplíny a mistrovy lásky napsal Devakant knihu s názvem In the Eye of the Hurricane: The Inside Story of a Disciple's Journey.
Dlouholetý zpravodaj a moderátor zpráv pro CNN International Jim Clancy informoval o mnoha událostech, které změnily historii konce 20. století, ať už to byl pád komunismu v evropských zemích, genocida ve Rwandě, válka v Golfském zálivu, obléhání Bejrútu či válka v Bosně. Za svou práci získal celou řadu ocenění, jako je George Polk Award za zpravodajství o genocidě ve Rwandě, Emmy Award za zpravodajství o hladomoru v Somálsku nebo Alfred I. du Pont Award ze reportáže z války v Bosně. Od svého odchodu ze CNN v roce 2015 se věnuje přednášení a psaní a zůstává ve spojení s mezinárodním zpravodajstvím.
Vyprávění o alkoholické anabázi a vyrovnání se s ní. Vzpomínky na cestování po více než třiceti zemích světa a na pobyt na ostrově Siberut, kde donedávna žili kanibalové, který spisovatel úspěšných knih považuje za svůj druhý domov a kde odmítl stát se šamanem.
Cheikh Lô je charismatický senegalský hudebník s pokorou obestřeným hlasem a zářivým úsměvem, považovaný za obra africké hudby. Pestrobarevný oděv sice s hudbou nesouvisí, nicméně výstižně ji charakterizuje: přirozeně volně se v ní přes sebe přelévají senegalský mbalax, nigerijský afrobeat, konžská rumba, ale i funky, kubánská salsa, karibské a brazilské rytmy. Dohromady úchvatná hudební směs připomíná koktejl se slastně vyváženou chutí, na jakou má dnes v Africe patent výhradně on.
Politická korektnost není nic jiného než obyčejná lidská slušnost. „Do budoucna putujeme s bagáží minulosti, a to nás velmi ovlivňuje,“ tvrdí historik a spisovatel žijící od 70. let ve Spojených státech. Honorární konzul České republiky v Bostonu a profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University mluví také o vyrovnávání se s historií a odbourávání falešných mýtů, které si každý národ vytváří, aby své špatné chování zametl pod koberec. Zmiňuje český mýtus o zradě Západu vedoucí k přimknutí se k sovětskému komunismu a takřka neporazitelný zůstává pro Igora Lukeše mýtus o koncepci českého národa coby etnického klanu, který mezi sebe nikoho nepustí, což pro něho může být ve 21. století nesmírně destruktivní. Souboj o budoucnost a nutnost změn podle historika proto bude v českém prostředí velmi bolestivý.
Novinář a reportér Wojciech Jagielski strávil přes dvacet let v redakci prestižního polského deníku Gazeta Wyborcza. Věnuje se problematice Afriky, Střední Asie a Kavkazu. Jako pozorovatel a novinář se zúčastnil ozbrojených konfliktů v Afghánistánu, Tádžikistánu, Čečensku, Gruzii i v Africe. Je autorem osmi reportážních knih a držitelem několika ocenění. Léta strávená výjezdy do boji zmítaného Afghánistánu ilustruje v knize Modlitba za déšť (2002).
Šéfredaktor magazínu Full Moon, hudební publicista, člen promotérské skupiny Scrape Sound a autor knihy Uprostřed příběhu přibližuje, jak magazínu pomáhá šeptanda o kvalitní publicistice a výrazný vizuál. A určitě i to, že nejde jen o magazín o hudbě, ale o umění obecně a snaze být skrze vydávání alb a pořádání koncertů vlivným aktérem české scény. Hudba je pro Michala koníčkem, vášní, zábavou a občas velkou otravou, záleží prý na době. A určitě také důležitou součástí společnosti a dění v ní, kdy navíc hudba dokáže lidi občas pozitivně naladit do té míry, aby získali impuls k převrácení světa k lepšímu.
Yemi je mezinárodně uznávaný producent, choreograf a tanečník. Mezi jeho klienty patří například americký rapper Kanye West či řada nadnárodních firem, jako je Adidas Originals, Google, Mercedes či T-Mobile. V zahraničí připravoval například show pro předávání cen MTV v Los Angeles, choreografii do pořadu Saturday Night Live, režii jednoho z koncertů festivalu Coachella a také televizní show Tvoje Tvář Má Známý Hlas. Je zakladatelem a kreativním ředitelem agentury JAD Productions a majitelem taneční školy Dance Academy Prague.
Těžba uhlí na Karvinsku definitivně končí. Zároveň přichází nemalé zdroje na razantní proměnu území a odchod od uhlí. Taková příležitost jako teď už možná nikdy nepřijde. Ale stačí to? Jsme připraveni té příležitosti využít? Jaké Karvinsko chceme v budoucnosti mít? A umíme se poučit z nezdarů?
Přemek Štěpánek, PR manažer nezávislého hudebního vydavatelství Indies Scope, člen kapely Ať se snaží Ona a majitel společnosti PR stage propagující u nás zahraniční festivaly se zamýšlí nad tím, jestli budeme v budoucnu poslouchat hudbu skládanou podle algoritmů a jestli streamovací playlisty nahradí hitparády. Odpovídá také na otázku, jestli české kapely potřebují management a jestli je pro ně lepší prošlapat si kariéru odspodu nebo ji postavit na singlu úspěšném na YouTube. Showcase považuje za místo nenahraditelného osobního kontaktu, profesního růstu a příležitosti dozvědět se, co se v hudbě a showbyznysu děje. A nepochybuje o tom, že koncerty v zahraničí a každý kontakt se zahraničím posouvá české tvůrce dopředu.
Muzikant apačsko-filipínsko-portorikánského původu a frontman kapely Medicine for the People se k životu staví s pokorou a vírou. V dodávce procestoval Aljašku a Havaj, kde potkal členy své kapely a v úctě ke svým indiánským předkům si zvolil jméno Nahko Bear. Za upřímnost svých textů ručí vlastním životem – životem plným dobrodružství, experimentů, překročených hranic. Jeho písně jsou hlubokým vyznáním, vizemi o lepším světě, ale i voláním o pomoc. Probouzejí hluboko uložené a dávno zapomenuté pocity.
Karvinsko je mnohem barevnější, než by se mohlo při pohledu na pohornickou krajinu zdát. Stačí se zde jen projít a naslouchat zdejším příběhům. Jak je pochopení minulosti důležité pro transformaci jednoho z nejvýraznějších uhelných regionů v Česku? Jak s těmito odkazy pracovat a co s tím můžeme dělat sami?
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Meltingpot vám přináší úvodní díl seriálu Život postaru – v kičuánštině Ruku Samay. Tak se také jmenuje komunita, ze které pochází Agustin Allpa Grefa, pokračovatel rodové linie léčitelů kmene Kičua z Ekvádoru. Pokud jste slyšeli podcast Studio Sebevyjádření Terezy Ghose, ve kterém byl nedávno hostem, také jste nemohli odolat jeho vypravěčským schopnostem? Jeho příběh nás nadchl, a proto jsme s ním pro vás připravili celý seriál, ve kterém se ponoříme ještě hlouběji do světa kmene Kičua. Téma života postaru je velmi aktuální, obzvláště v dnešní přehlcené a zmatené době. Kmen Kičua má velmi specifický přístup ke komunitnímu životu a udržování čistých vztahů uvnitř i vně, ze kterého bychom se všichni mohli přiučit. Jak jinak začít úvodní díl, než velkým příběhem o tom, jak se indián z pralesa zamiloval do české ženy a rozhodl se s ní vzájemně propojit vědění i životní hodnoty? Co vedlo k založení spolku Život postaru a v čem je jeho záměr tak důležitý? Agustin také sdílí své první zážitky v české zemi, doteky cizí kultury i fungování s českou rodinou. Jaké pro něj bylo opustit rodný prales a vydat se do srdce Evropy? Co ho u nás nejvíce překvapilo? Vítáme vás u prvního dílu seriálu o inspiraci, vědomém životě v harmonii a návratu ke kořenům. Čím více se dozvídáme o kořenech našeho průvodce Agustina, tím více můžeme pochopit sílu tradic našich vlastních předků a jejich způsoby spojení s krásnou českou zemí.
Jsme součástí životního prostředí a přesto ho nerespektujeme a škodíme mu. Narušujeme schopnosti této planety zachovat naší lidskou rasu naživu. Jsme doslova blízko okamžiku, odkud není cesty zpět. Může se ještě planeta a příroda ozdravit, když jí k tomu dáme příležitost?
Jeho přístup k psaní zní překvapivě jednoduše: Napište knihu, jakou byste chtěli číst. Mohlo by se zdát, že Dana Browna není potřeba více představovat. Americký autor bestsellerů ale s vydáním nové knihy překvapil své fanoušky hned dvakrát a představil se v úplně novém světle – jako hudebník a autor knihy pro děti. Málokdo ví, že Dan studoval také skladbu a bez hudby si svůj tvůrčí den nedokáže představit. Jak a kdy píše? Jaká kniha by se mu líbila, kdyby byl malým klukem? Měli jsme to štěstí natočit s ním rozhovor naživo, když přijel do Prahy na veletrh Svět knihy, aby zde představil svou bohatě ilustrovanou muzikální knížku pro děti Divoká symfonie.
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
Jak se rodí inovace a jak ji poznáme od jiných dobrých nápadů? A čím se liší kreativní lidé od těch ostatních? Juliet Russell si k rozhovoru pozvala kanadskou umělkyni Gillian Ferrabee, majitelku inovační agentury, která předtím strávila dvanáct dobrodružných let ve vedení světoznámého uměleckého souboru Cirque du Soleil a byla mnohokrát svědkem i součástí magie vzniku něčeho nevídaného a krásného. Gillian se zamýšlí nad hranicemi komfortní zóny a připomíná, jak důležité je občas šlápnout do prázdna a umět si v práci hrát.
Zatímco klimatičtí aktivisté neúnavně burcují veřejnost i politiky k akci, nelegální obchod s divokými zvířaty vesele vzkvétá poněkud stranou zájmu médií. Tygří šperky, nosorožčí rohy nebo živí lidoopi jsou žádanými artikly a poptávka na čínském, ruském či blízkovýchodním trhu roste. Že zdrojů v divočině ubývá? Nevadí. Dnes už umíme zvířata pěstovat na farmách a doslova rozprodávat na díly. Švýcarský dokumentarista Karl Ammann žije v Keni a už 40 let sleduje mezinárodní sítě pytláků a obchodníků se zvířaty. V rozhovoru s Tomášem Etzlerem odkrývá jejich znepokojivé praktiky i skepsi vůči systémovým řešením. Dožijí se ostatní živočišné druhy chvíle, kdy se začneme chovat lidsky?
Usměvavá a temperamentní lektorka Hayley Cutler tvrdí, že kundalini jóga byla její nejlepší životní volbou. Když se ocitla na hraně svých možností, jóga jí ve správnou chvíli ukázala cestu. Hayley motivuje a učí své žáky, jak najít vnitřní klid a objevit hluboký vztah mezi tělem, myslí a duší. Několik let žila a učila v Dubaji, dnes je zpět v rodné Británii a radost z pohybu předává svým studentům na skupinových i individuálních lekcích.
Dokumentarista Karl Ammann je legendou mezi ochránci zvířat i mezi investigativními novináři, kteří sledují obchod s nimi. Už 40 let žije v Africe na Mount Kenya, píše, fotí a dokumentuje ilegální obchod s divokými zvířaty. Šířit povědomí o tomto problému se stalo jeho životní vášní a posláním. V roce 2016 natočil dokument The Tiger Mafia o chovu tygrů pro části těl a dokončuje dokument o obchodu s živými slony.
Úspěšná zpěvačka a skladatelka, která začínala po boku světových megahvězd včetně Madonny jako vokalistka a tanečnice. Poté se vydala na vlastní sólovou dráhu a natočila řadu vlastních alb, která jsou věnována hlavně mantrám a jógové hudbě se spirituálním nádechem. Její poslední album z roku 2018 nese název Here in Heaven.
Meltingpot vás vítá u rozhovoru nejenom o filozofii s Prof. PhDr. Annou Hogenovou, CSc. Dozvíte se její pohled například na to, co nám přináší život se zvířaty. Jak vzpomíná na své dětství? Může člověk plánovat studium filozofie, nebo se spíše tato zvláštní životní cesta prostě přihodí? Lze v dnešní hektické a hlučné době najít, uslyšet svou vlastní pravdu? Čím je to podmíněno? Jak poznáme, že nasloucháme sami sobě? Je tato doba svobodná? Sdílení s tak zajímavým člověkem přináší chuť pokládat si stále více otázek, což je vlastně podstatou filozofie samotné. Vstupte s Terezou Ghose do světa provokujícího k zamyšlení se nad základními otázkami lidského bytí. Prozradíme vám také to, že pro vás s paní Hogenovou připravujeme seriál, ve kterém se společně dotkneme ještě větší hloubky.
Režisér, léčitel a zakladatel Univerzity Nové doby poznal léčitele a šamanské kultury celého světa. Věnuje se antropologii, etnografii a léčitelství, praktikoval buddhismus v klášterech Indie a Nepálu. V centru Mandala Milan Calábek radí, jak léčit Parkinsona, Alzheimera, rakovinu i cukrovku přírodními látkami. Prevenci nemocí spatřuje v potravě.
Nová Guinea je rájem pro badatele. Tamní tropické pralesy jsou domovem vůbec nejrozmanitější zvířecí populace na světě. Žije tam 5% všech živočišných druhů. Ještě větší je na ostrově rozmanitost kulturní. Tento tichomořský Babylón totiž hovoří zhruba 850 jazyky. Před pětadvaceti lety k nim přibyla i čeština, když biolog a tropický ekolog Vojtěch Novotný založil na pláži Papuy-Nové Guineje výzkumnou stanici, kterou vede dodnes. Jak se během života proměňuje vědecká práce a jak se biolog může stát lingvistou? Nejen tyto otázky klade svému kolegovi ekolog Pavel Drozd z opačného konce světa, z půdy Ostravské univerzity.
Čína už dávno nepatří mezi rozvíjející se trhy, nýbrž mezi světové obchodní velmoci. Yan Mei provází zahraniční firmy při vstupu na čínský trh, ty čínské zase připravuje na rozšiřování jejich aktivit v zahraničí. Poskytuje poradenství největším globálním korporacím, a to především v oblasti PR, státních zásahů, fúzí a akvizic. V neposlední řadě funguje také jako krizová manažerka.
K čemu je neslyšícím lidem hudba? Návštěva koncertu pro ně zdánlivě nedává smysl. Stačí se jich ale zeptat, abychom zjistili, jak daleko je tato domněnka od pravdy. A přesně tak to udělala Amber, která se v komunitě neslyšících a nedoslýchavých pohybuje už řadu let. Zjistila, jak velkou roli hraje rytmus, vibrace, tanec, vizuální stránka hudebního vystoupení a především radost, kterou sdílíme s přáteli. Hudba je život, ať ji vnímáme ušima, nebo tělem. Proto se Amber Galloway Gallego věnuje tlumočení hudebních koncertů a festivalů do amerického a mezinárodního znakového jazyka a poptávka po jejích službách roste nejen ve Spojených státech, ale i v zahraničí. Její rozhovor s Juliet Russell také doprovázejí tlumočníci do znakového jazyka.
Svérázná a nepřehlédnutelná umělkyně Amber Galloway se věnuje uměleckému tlumočení hudebních koncertů a vystoupení do amerického a mezinárodního znakového jazyka, aby zprostředkovala zábavu lidem s vadou sluchu a neslyšícím. Sama Amber se od dětství pohybovala ve společnosti neslyšících. Dnes tlumočí koncerty světových hudebních špiček, mezi nimiž jsou Red Hot Chilli Peppers nebo Snoop Dogg, a poptávka po jejích službách neklesá. Z lásky k tlumočení i k hudbě založila společnost Amber G Productions.
Dojde ke střetu lidstva s technologií? A jak tomu zabráníme? Takové je téma nejnovější knihy Gerda Leonharda. Gerd se považuje za futuristu, jehož posláním je pomoct lidem dosáhnout něčeho, co by se dalo nazvat „dobrou budoucností“. Co to přesně znamená, to se pokusí zjistit Stuart Maister v tomto rozhovoru.
Dan Millman je je bývalý světový šampion v atletice, univerzitní trenér, instruktor bojových umění a universitní profesor. Dnes je úspěšným lektorem v oblasti osobního rozvoje a autorem třinácti populárních knih z oblasti duševního růstu, z nichž nejslavnější je poloautobiografický román Cesta pokojného bojovníka. Všech jeho sedmnáct knih bylo přeloženo do 29 jazyků a inspirovalo a oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Podle jeho prvotiny byl natočen celovečerní film Pokojný bojovník. Svým čtenářům a posluchačům předává Dan jednoduchá, ale účinná tajemství osobního i profesního života, neboli – jeho vlastními slovy – „umění žít s hlavou v oblacích a s nohama pevně na zemi.“
Izrael a Palestinu sužuje letitý konflikt a řešení je zatím v nedohlednu. Komu fandí Češi? Davidu či Goliášovi? Je možné vidět celou věc i z jiné než válečné perspektivy? Slovo Izrastina vystihuje problematický region tak, jak ho vidí reportér a zahraniční zpravodaj České televize Jakub Szántó po pěti letech strávených na Blízkém Východě – se vším, co jej rozděluje i spojuje, se všemi jeho krásami i jizvami. Jakubova druhá kniha Z Izrastiny s láskou je veskrze osobní výpovědí o jeho hlubokém vztahu k tamní krajině, kultuře i obyvatelům. Stejně osobní jako jeho vztah k židovství, vzpomínky na dědu nebo celý rozhovor s Petrem Vizinou.
Uvnitř amazonského pralesa, ve vesnici čítající méně než 500 obyvatel, žije národ jménem Sápara, který je zapsán na seznamu Nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jejich jazyku a kultuře totiž hrozí nebezpečí zániku. Tradiční léčitel Manari Ushigua je jejich respektovaným vůdcem, tzv. Akameno, a zároveň zaníceným ochráncem práv přírody, který je díky šamanské tradici duchovně spjat se svou zemí a odhodlán ochraňovat ji proti vytěžení.
Proč je dobré číst si s tužkou v ruce? Ať studujeme, píšeme knihu nebo se snažíme zvládnout kolotoč rodinných povinností, bez poznámek se neobejdeme. Často to ale nefunguje, jak bychom si přáli, a náš mozek je přetížený neustálým přívalem informací. Co kdybychom vám řekli, že stačí osvojit si jednoduchý systém chytrých poznámek a práce vám půjde mnohem lépe od ruky? „Zbaví vás nutnosti si vše pamatovat, mít o všem přehled, skladovat každou informaci v hlavě. Můžete se tak soustředit jen na to důležité – obsah, argumentaci a myšlenky,“ říká německý výzkumník a lektor osobního rozvoje Sönke Ahrens, autor úspěšné knihy Jak si dělat chytré poznámky. Tento praktický návod vychází z dnes již legendární metody Zettelkasten, s níž přišel sociolog Niklas Luhmann. Jedná se o jednoduchý, přitom komplexní a propojený způsob uchovávání poznámek získaných z četby, přednášek, kurzů či webinářů, s jehož pomocí si budujete prostor, v němž přemýšlíte. Možná vás překvapí, jak je to snadné.
Původem slovenský psychiatr a psychoterapeut Ivan Verny provozuje již 35 let úspěšnou privátní praxi ve Švýcarském Curychu. Vyučuje komunikaci, procesově orientovanou psychologii a systemické konstelace, ovládá také NLP (Natural Language Processing/Neurolingvistické programování) a supervize zaměřené na umělecké metody. Pracuje rovněž s traumatickými stavy. Vede řadu sebezkušenostních seminářů, často společně se svou ženou Marianne. V poslední době se kromě své praxe orientuje na týmový a manažerský coaching.
Zatímco dezinformace se definuje jako záměrné šíření lživých informací, dezinformační kampaň už je bezpečnostními složkami považována za prostředek informační války, vedené většinou státními aktéry. A mezi nimi se nejčastěji skloňuje Ruská Federace. O jak závažnou hrozbu v České republice i ve světě jde a proč, vysvětlí v rozhovoru s Tomášem Etzlerem odborník na dezinformační kampaně, analytik think tanku Atlantic Council, Jakub Kalenský.
Radek Jaroš je nejúspěšnější český himálajský profesionální horolezec. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a bez výškových nosičů. Je prvním Čechem a teprve 15. člověkem na světě, který tímto způsobem zdolal všech 14 osmitisícovek a získal tak Korunu Himálaje.
Světoznámý český egyptolog a archeolog přibližuje a rozvíjí témata své fascinující knihy Sedm zákonů. Zabývá se otázkami, které souvisí s tím, jak různé společnosti a civilizace bez rozdílu stáří nebo složitosti vznikají, dosahují vrcholu a upadají nebo kolabují. Vyvrací pocit, že úžasné úspěchy naší vědy, techniky, a technologií, které okolo sebe vidíme, představují něco, co tady bude na věky. Připomíná proto Hérakleitův zákon, říkající, že to, co přivede civilizaci na vrchol, je přesně to, co obvykle způsobí její pád nebo krizi. Zdůrazňuje význam Gutenberga a jeho inovaci knihtisku, vedoucí k tomu, že informace začaly být sdíleny v mnohem větší míře, mnohem rychleji a na mnohem delší vzdálenost. A varuje před regulací nefungujících systémů, protože to je cesta do pekel.
„Data“, která se přesunula z klasických forem médií do neviditelně viditelného světa digitálních médií, ovlivňují výrazně i knihovny a knihovnictví. Přesunuli jsme se jako lidé spolu s knihovnami doslova do doby datové. Člověk je tvor sociální a nepřijme knihovny jen jako svět digitální a datový, ale bude se v něm chtít cítit dobře i jinak, nacházet tam klidné zamyšlení i mezilidskou komunikaci, stejně jako jistou uvolněnost a pohodu. Uvolněnost a pohodu prostřídat se soustředěností pro poučení i studium. (Richard Papík) Z diskuse vyplynou možné scénáře budoucnosti knihoven. Panelisté se zaměří na tři klíčová témata, která rezonují ve světě knihoven: komunitní role knihoven, smart libraries/chytré knihovny a světové trendy v knihovnictví. Témata budou diskutována šířeji na únorové mezinárodní knihovnické konferenci Kniha ve 21. století 2022 (15. ročník).
Osm českých podnikatelů. Osm výjimečných osobních příběhů o vzletech i pádech, o slepých uličkách, osobních proměnách a úpěšných projektech, které mění byznys i společnost. To jsou letošní Gamechangers!
© 2022 Colour Production, spol. s r.o. – Všechna práva vyhrazena. – designed by mchlzch.cz